❝ Live the life you’ll love ❞
Tak to jsem já.
Věčnej snílek a dobrodruh, milovník pomalých rán a dlouhých letních večerů, divoký přírody a červánkových západů. Vlasů od moře, hlasu rozbouřenýho oceánu, černý kávy a čaje z heřmánku, bílých Vánoc, vůně po dešti, babího léta, zvuku klavíru a drnkající kytary..
Jsem taky..
Duší londýňanka, ale srdcem u nás v čechách. V posledních letech rozlítaná po všech směrech, teď hledám svůj maják, o kterej se budu moct opřít a vždycky se k němu vracet. Zakuklená ve svých vzpomínkách, ale stejně tak se snažím žít přítomností, co to jen jde.
Věřím.
V zázraky a sílu myšlenky. A taky v život, že si pro nás vždycky přichystá jen to, co sami unesem. Že přes všechny trable, který nás na naší cestě někdy potkávají, že se přenesem.
Věřím, že to, že jsme právě teď a tady není pouhou náhodou, a že plnit si sny je naší největší životní úlohou.
Miluju život a přála bych si, abys ho miloval i ty.
Jsem ráda, že tu se mnou jsi.
❤︎︎
Chtěla jsem mít prostor, kde mi bude dobře a kde se bude moje kreativní duše moct vyřádit a projevit. A tak někdy v době přísnejch lockdownů ke mě přišel nápad vytvořit tenhle blog. Dva roky vpřed a já konečně přeprala wordpress (a taky tak trochu sama sebe) a uvádím můj malej sen ve skutečnost. Mám z toho tady opravdu radost, a tak jsem se rozhodla posdílet ho i s váma.
Skoro pět let jsem se toulala po Anglii a žila v Londýně. Miluju britskou kulturu, krajinu, angličtinu.. Mám pocit, jako kdybych se v jednom z mých minulých životů (jo. věřím na ně) narodila právě tam. Naše cesty se sice (alespoň pro teď) rozpojili, já ale pořád v myšlenkách a vzpomínkách cestuju zase zpátky. Proto spousty z mých příběhů, fotek a tipů co vidět pochází právě z tohoto období. Stejně tak jako se dřív popisovaly sešity,lepily se do nich fotky a tiskly razítka, „píšu.vzpomínky“ je taková moje virtuální kronika.
Miluju fotografii a tu možnost zaznamenávat přítomnost tak, jak ji vidím já. Už jako malá jsem se ráda hrabala v krabicích se starýma fotkama a prohlížela si všechna alba, která jsme měli pečlivě vyrovnaná v policích. Společně s cestováním a životem v zahraničí jsem týhle mojí vášni ještě víc propadla a začala se o fotku jako takovou zajímat z jinýho pohledu a daleko víc. A protože už není tolik zvykem si fotky tisknout a já jich mám stovky, kterých mi je líto, aby zapadly ve složkách v počítači, rozhodla jsem se je dávat taky sem a zkusit s nimi vytvořit něco, co by mohlo alespoň okem potěšit i Vás. Moje fotky jsou protkaný celým webem, protože jsou součástí toho, kdo jsem já a jak vidím svět. Nejvíc jich ale najdete v galerii „beze.slov“.
Tobě.Sobě je taková moje niterná skříňka poskládaná z mých myšlenek, kterých v hlavě často, mám pocit, nosím až moc. Když píšu pomáhá mi to, abych si sama srovnala to, co chci, abych se vypsala z pocitů a emocí, který se mnou často jako se správným ráčkem cloumaj a abych porazila strachy, se kterýma se potýkám. „Tobě.Sobě“ je ze mě. Z mýho já, psaný hlavně pro mě, ale třeba moje texty pomůžou i Vám.
